Jiná by mě kontaktovala – tahle prostě ne

Aha, dobrá otázka. Opět věc, kterou jsem nenapsal.

Vybírám si ženy (nebo jsem vybírán ženami), které mají stejný vhled na vztah/sex jako já: "Vyspím se s Tebou co nejdříve a pak teprve uvidím, jestli budu mít s Tebou vztah a jaký".

V tom se musíme shodovat - je to pro mne důležité kritérium partnerské kompatibility. Co s partnerkou, se kterou si rozumím, mohu s ní bydlet, ale nevyhovuje mi sexu? Co si má počít žena s mužem, který ji v sexu nikterak neuchvátil, ale jinak ano?

Dotyčná rozhodně patří do této sféry. Našli jsme se na sexy seznamce - korespondence se týkala nejenom obecných zájmů, ale zajímalo nás obou, jaký máme sexuální apetit.

Už na prvním randeti jsme si potvrdili, že máme na to stejný názor.

Nemám pocit, že používám triky. Ani nikterak neusiluji. O nic se nesnažím, nikam to nesměruji, uvidím, jak se to celé vyvine. Téhle disciplíně v tomto podání říkám "Být co nejlepším nadhazovačem". Já nadhazuji míčky, ona odpaluje servis.

Šéfuje to ona. A o tom to celé je. Já jsem byl sbalen (už na internetu) a dále ona svádí mne. Nikde nevidím ani náznak toho, že by to mělo budit opačný dojem.

Jinak věci se odvíjejí tak, že společnou budoucnost nevylučuji. Ta žena si mě hodně získala/získává, má pro mne šest z pěti "P". Líbí se mi, že nechce pospíchat, všechno má svůj čas.

A poslední věc:

po technickej stranke veci ta obdivujem a pocinas si skvele.

Nezdá se Ti, že to tady všechno "oddřel" SomeoneCZ? Vždyť v tom nejcitlivějším bodě jsem si vůbec nevěděl rady..

P.S.: Jinak mě těší, že jsi mé věkové hladinky - právě teď smolím a dokončuji jeden článek, který ještě dnes chci dát do release.. Tvůj názor bude pro mne cenný..

spravne ma byt moj nick de Sigognac. ale nejak sa to odseklo

"Jinak mě těší, že jsi mé věkové hladinky - právě teď smolím a dokončuji
jeden článek, který ještě dnes chci dát do release.. Tvůj názor bude
pro mne cenný.."

Bude mi potesenim!

ak si si ju vybral primarne vybral kvoli sexu a ona teba tiez, zda sa, ze ide o otvorenu partiu, ako by povedali sachisti v poriadku, to beriem. napriek tomu sa nemozem zbavit dojmu, ze someone, ty a ostatni zvodcovia prilis zjednosusujete ludske vztahy - a hlavne partnerske vztahy - a v istom zmysle ich redukujete a schematizujete. to je velmi utilitarny pristup. ved vy ste hotovi machiavellisti! ja sam sice nie som psycholog, ale myslim, ze obsiahnut ludske city a psychiku nie je mozne len tak jednoducho. ved naco by potom bola psychologia, ze? tym chcem povedat, vies, tak ako sa to tebe v niektorych pripadoch vymklo z ruk (cital som mnohe tvoje prispevky tu i tam) a emocie ta ovladli, to iste sa moze stat aj jej. a zda sa, ze je na najlepsej ceste a ak budes pokracovat v tom co robis, je tu pravdepodobnost, ze sa to fakt stane. a co dalej? chapes, tvoj vklad do hry, ak som to spravne pochopil, sa neda porovnat s jej vkladom, aj ked zatial o nic nejde (aspon to tvrdis). tu ide aj o to decko.

tvoj pristup mi nie je jasny. na jednej strane sa zabavas, na druhej si myslis (MOZNO), ze to moze byt pani Spravna, ci ako to hovorite v tom pripade drzim palce, aby ti to vyslo (aj jej), nech su uz metody, ktore ta k tomu cielu dovedu, akekolvek, a potom schvalujem, co robis.

ale - je tu riziko. iste, v kazdom vztahu je nejake riziko. tu ale ide o to, ze IMHO riziko pre nu je privysoke.

postavim otazku priamo, ako chlap: stoji flirt (nech je to akokolvek uzasny, nadherny a vzrusujuci flirt) za riziko nejakej psychickej traumy nielen pre tu zenu, ale (nepriamo) aj pre decko, ktore s tym nema v podstate nic spolocne? co ked sa na teba zacne fixovat? co ak nebudes mat moznost vyhybat sa jeho pritomnosti a nezabranis tomu, aby si ta ten chlapec nejakym sposobom oblubil? ano, pravdepodobne prilis analyzujem a pisem tu katastroficke scenare. ale riziko tu je: chlapec moze trpiet, a je jedno ci priamo (jeho fixacia na teba a nasledne eventualne odcudzenie), alebo nepriamo (matka po rozchode). cim dlhsie bude tvoj vztah trvat a cim viac sa budes u nej udomacnovat, tym vyssie riziko.

zhrniem to takto:
1. ak ste si povedali, ze ide len o sex a nezavazny vztah a len sa spolu hrate, obaja ste si toho vedomi, a ak si presvedceny, ze ona udrzi svoje emocie na uzde, z moralnej stranky (ktoru si tu tak trufalo dovolujem obhajovat) nemozno mat ziadne namietky. gl!
2. ak to beries ako nezavazny vztah, ale po case zistis, ze je pani Spravna (a reciprocne) - nemam namietky. riziko tu je, ale tvoj pristup by sa mi zdal seriozny. vlozil by si totiz do hry svoju nadej a predstavy o buducom spolocnom zivote (v ktorom by mal samozrejme miesto aj jej syn), nech to uz na tomto fore vyznie akokolvek pateticky.
3. ak sa zabavas, a ona tiez, ale jej sa to po case vymkne z ruk a strati kontrolu (ale ty ostanes nad vecou a omrzi ta to), potom jednoznacne NIE. chlap, ktory by s takymto scenarom podvedome pocital, by bol bezohladna svina. (vsimni si ten kondicional. nehovorim o tebe, ale o hypotetickej situacii). a nijake zvodcovske sebavedomie na tom nic nezmeni.

a este nieco:
"Nemám pocit, že používám triky. Ani nikterak neusiluji. O nic se nesnažím, nikam to nesměruji, uvidím, jak se to celé vyvine.. Šéfuje to ona... A o tom to celé je... Já jsem byl sbalen (už na internetu) a dále ona svádí mne.."

ale no tak bez urazky, toto zavana alibizmom. tvoja snaha je zrejma, a mas jasnu motivaciu, nie si pasivny, naopak, vedome hladas sposoby, ako ju k sebe prilakat. je sice pravda, ze v tomto pripade zdanlivo nerobis "nic", ale v skutocnosti konas premyslene, a to prave "nicnerobenim" (nicneděláním). a urcite v tom nie si az tak nevinne, ako sa to snazis podat

pani zvodcovia! uznavam, ze ovladate mnohe sposoby, ako si ziskat zenu, a ze zeny ako bytosti poznate urcite lepsie ako ja. ale o jednej veci som pevne presvedceny, a netreba mi k tomu ziadne skusenosti, len zdravy sedliacky rozum: totiz, ze zena v najlepsich rokoch, ktora sa zamiluje do perspektivneho partnera (aj ked len nezavazne), bude pritom URCITE mysliet na svoje dieta a partnera si predstavovat (akokolvek podvedome a nevedomky) ako jeho potencialneho nahradneho otca! myslim, ze v tomto pripade to treba mat na zreteli.

2 generalissimuss: napriek tymto kritickym slovam mas moj uprimny obdiv. ako som uz pisal, videl som tvoje prispevky, a uznavam tvoju guraz, pozorovaci talent a zmysel pre zensku psyche, a aj ked si parkrat, ako sa vravi, padol na hubu, urcite si dosiel dalej ako ja. pre mna je cenne hlavne to, ze neustale poskytujes ludom spatnu vazbu, teda vzdy napises report, z ktoreho sa da vela naucit. len tak dalej, myslim, ze reanimacia zvodcov z obdobia casanovu je v dnesnej dobe vitany jav len v tomto jednom pripade by som ti skromne odporucil poriadne zvazit vsetky mozne dosledky. a rad si s tebou skrizim kordy pri dalsej debate, ma to uroven aj styl.

myslim, ze obsiahnut ludske city a psychiku nie je mozne len tak jednoducho

Na přesně definovaném rozsahu je možné vztah zjednodušit na daný model, viz Svádění je hra a Pohybová rovnice zájmu. Ve shodě s Teorií her jde o stanovení tahů, které vedou k cíli. Nárůst efektivity oproti metodám psychologie je dán zavedením metriky úspěšnosti. To je technická stránka a pak je tu i otázka zodpovědnosti, kterou jsi zdůraznil. Někdy mi přijde, že zveřejnit Teorii zájmu je jako prodat auto a nevědět, zda s ním kupec někoho nepřejede. Konečně, tohle je i jeden z důvodů, proč jsem rád, když si ji prostudují i ženy. Mají tak nástroj, jak poznat, kdo na ně zkouší jaké triky.

zena v najlepsich rokoch, ktora sa zamiluje do perspektivneho partnera
(aj ked len nezavazne), bude pritom URCITE mysliet na svoje dieta a
partnera si predstavovat (akokolvek podvedome a nevedomky) ako jeho
potencialneho nahradneho otca

Samozřejmě, že bude.

"Samozřejmě, že bude."

tak to mi uniklo, pardon.

Nic se neděje

"Na přesně definovaném rozsahu je možné vztah zjednodušit na daný model"

to nespochybnujem. ale rozvinme to do dosledkov - budeme aplikovat na definovanom rozsahu urcite postupy a dockame sa predvidanych vysledkov. ale z dlhodobeho hladiska bude omnoho tazsie definovat ten konkretny rozsah a zjednodusovat modely spravania.

ale no tak Very Happy bez urazky, toto zavana alibizmom. tvoja snaha je zrejma, a mas jasnu motivaciu, nie si pasivny, naopak, vedome hladas sposoby, ako ju k sebe prilakat. je sice pravda, ze v tomto pripade zdanlivo nerobis "nic", ale v skutocnosti konas premyslene, a to prave "nicnerobenim" (nicneděláním). a urcite v tom nie si az tak nevinne, ako sa to snazis podat Smile

O.K. tenhle argument beru. Opravdu chci být co nejlepším tím nadhazovačem. I to obyčejné nadhazování míčků vyžaduje techniku. Zkoumám dostupné metody, zkouším, která z nich je ta pravá, která se hodí k mé povaze a hodlám se jí co nejlépe naučit, či vylepšit. Od puberty do teď jsem chtěl být vynikajícím milencem.

Snažím se zvažovat všechny možnosti, které uvádíš. Ale život je jako řeka. Pochopil jsem až po několikátém sjíždění řeky, že řece musíš naslouchat, znát určitá pravidla, mít určitou zkušenost, ale také si cvičit intuici. Pak to jde samo. Nejsi to Ty, který sjíždíš řeku - jste tým. Ty, Tvůj háček, loď, řeka. Všechno jste jedno. Může Ti to připadat jako vágní kecy, ale v tom já vidím celou filosofii. Nikdy nevím, co se stane příští minutu. Ani na řece, ani v životě. Ale pokud se jí oddám, patřím ji a ona se ke mě tak chová. Viděl jsem na řece již mnoho velmi těžkých úrazů. A tak je to i s láskou - nese svá rizika, může se stát naprosto cokoliv.

I když se to třeba nezdá, je to odpověď na Tvou otázku. Ke vztahu, lásce, budoucnosti, apod. přistupuji hlavně pocitově. Vážu na sebe partnerky, které jsou v tomto ohledu stejné. Jaká si určíme pravidla, budoucnost, co je morální a co ne - je na nás.

A v tomto případě si myslím, že hraji čistou hru.

A díky za jiný úhel pohledu, napsal si hodně věcí, které mne zaujaly - mám o čem přemýšlet.


P.S.: Článek vyšel - One Man Show – prohrané bitvy, vítězná válka :-) (1)

generalissimus:
chapem tvoju metaforu so splavom rieky tak, ze jednoducho nechas veciam volny priebeh a nebudes sa zamyslat do detailov. ja by som asi pri takomto vztahu uvazoval inak, ale kto som ja? som len kvapka v mori, zrnko piesku na pusti:) v kazdom prajem tebe i jej vela zdaru a tesim sa na pokracovanie.

"Od puberty do teď jsem chtěl být vynikajícím milencem."

tak v tomto sa zhodneme - uz od 13 rokov som cital poucnu literaturu a vsetko som teoreticky ovladal haha a neskor sa mi to zislo. rozkos zeny je pre mna prvorada.

Prima. Shoda. A děkuji za pochvalu/podporu.

Opomenul jsem ještě jeden Tvůj významný, často opakující se argument - její syn. Ona nehledá náhradního otce, ani on ne. I když jeho otec ve své roli totálně selhal, má cca 8 "náhradníků" - jejích kamarádů, kteří s ním tráví i celé víkendy. Ona jako matka se svým milostným životem to má pro sebe vyřešeno - je to její vlastní akce.

Jinak, jak jsem vyrozuměl, milenců přede mnou měla opravdu hafo - syn to bere se značnou rezervou. Říká tomu "další díl" :-) Je fakt hustej. Příjemný je pro mne fakt, že aniž jsem byl upozorněn, nedělal jsem stejné chyby, jaké se konaly "v předešlých dílech".

Třeba neustále hledal příležitost mi tykat. Dělal, že se "spletl" :-) Jednoznačně jsem trval na tom, aby mi vykal. To ho docela rozhodilo, byl z toho nějaký špatný :-) Ale matka mi za to připsala body.. Předešlé díly přistoupily na tykání, nechaly to tak a pak to šlo rychle z kopce..

tak co, general. ako pokracuje tvoja mala vojna na poli lasky?

Zase jsme na začátku - to samé.

Tzn. asi 4, 5 dní rádiový klid, jednou jsem jí provolal jen tak, napodruhé za dva dny jsem domluvil schůzku, napotřetí (za další dva dny, kdy mě napsala vtipný mini e-mail) jsem schůzku potvrdil (tentokráte to mám komplikované já) a popovídali si jen tak. Vše je do puntíku stejné, jak jsem popisoval v úvodu dotazu.

Rozdíl je ten, že její zájem je tak o 5% výše. Je to znát na jejím hlase i obsahu našich rozmluv. Někam se to fakt posouvá. Snaží se.

Tak nějak jsme oba pochopili, že oba si důvěru získáváme velmi pomalu - oťukáváme se. I když jsme se o tom ani jeden nevyjádřili vyloženě explicitně, bylo to častěji probírané téma na randetách. To se mi líbí, jsme v tom stejní, ani jeden to nechceme uspěchat, tempo je tak akorát.

Další rozdíl je, že situace je již pro mne transparentní, už tomu rozumím. Ještěže mě napadlo se zeptat. Kdybych to dělal po svém, určité věci by mě u dotyčné naprdly (pochopil bych je jinak, než byly zamýšleny) a mohlo to mít za následek rychlý sešup..

ked sa zaujem stupnuje, je to len dobre ak to nie je indiskretna otazka, stihas pritom aj ine vztahy a ak ano, nerozptyluje ta tento "nad mieru"?

Ty máš jenom indiskrétní otázky :-)

Tento vztah si dost užívám a co jsem původně pokládal za nevýhodu (vztah na dálku), dnes vidím jako plus. Považuji za hodně důležité na někoho myslet, někoho milovat, sdílet intimitu.

Záleží také na kapacitě. Před 10-ti lety jsem (s hrůzou) zjistil, že nejsem monogamní - tak jak jsem si to tehdá maloval. Stejně tak mě přitahují polygamní partnerky. Překvapilo mne, jaké značné procento žen je takto založeno.

Tyhle věci o sobě s dotyčnou víme.

Co jsem si na sebe ušil právě včera (dnes byl start) a totálně mě emočně vyčerpává, je tzv. Success Game. Mám ji v neveřejné sekci na pickup cz a dost se podobá trochu chabému pokusu, popsaném v One Man Show – prohrané bitvy, vítězná válka :-) (1).

Jedná se o to, že jsem si dal osobní a veřejný závazek - obsahuje krom jiného oslovení minimálně pěti dívek denně. Byť pokroky za minulé měsíce byly dost úžasné, rozhodl jsem si zvýšit dávku a ještě ztížit okolnosti pro oslovení.

Primárně mě nejde o získání telefonního čísla, ale o získání psychické odolnosti v této disciplíně. Stále se cítím blokován při oslovení dívky, tak jsem si naordinoval "léčbu smrtí" :-) Psychicky mám pocit, že jsem si přibral nové zaměstnání.

Nicméně už 8:00 jsem měl splněno, celkem jsem dnes oslovil 8 dívek, z toho 2 byly delší hovory..

to nechapem, citis sa stale blokovany, a pritom si uz oslovil - desiatky? stovky? dievcat... to nie je velmi povzbudiva sprava pre nejakeho zacinajuceho balica. ja by som si to predstavoval tak, ze ten blok opadne po niekolkych tyzdnoch a po dvadsiatich, tridsiatich oslovenych zenach. no, zda sa, ze moja teoria sa od praxe velmi lisi.

Pomohu si citací:

Inu, asi jsem měl štěstí. Jak se to vezme. Naposledy na ulici jsem byl
v šestnácti, pak už byly příležitosti jako taneční, škola, různé
společenské akce, které mi bohatě na seznámení postačovaly. Přecházel
jsem plynule z jednoho dlouhodobého vztahu do druhého.

Máš pravdu - v ideálním případě blok opadne již po několika desítkách oslovení. Já mám představy už trochu jinde - chci to dotáhnout a vypilovat poměrně do extrému, chci to dělat dost dobře.

Byly různé období mého života:
Chtěl jsem být profesionálním muzikantem - cvičil jsem minimálně 5 hodin denně.
Chtěl jsem být bavič - makal jsem na tom, abych se jím stal.
Chtěl být dobrým posluchačem - zase spousta práce, abych to vypiloval do skutečné empatie.
Dnes je pořadu dne práce na skutečném charismatu - aby stačil jen pohled a bylo zcela jedno, co říkám a jestli vůbec něco říkám. Extrémní situace - stejně jako kytarista vysekne brilantní sólo v jakékoliv nesmyslné poloze/akci..

ta tvoja snaha makat na sebe mi je sympaticka, asi preto, ze ja sam som sa casto usiloval zmenit sa k lepsiemu alebo nadobudnut nove skills aj ked s otaznym vysledkom. hram sice na viacero nastrojov, dohovorim sa styrmi jazykmi, celkom slusne hram futbal, neskromne si trufnem tvrdit, ze mam vseobecny prehlad o svete, ale... nic z toho neviem poriadne a nikdy som nesiel do hlbky. a tiez som prechadzal tymi obdobiami, ked som zakazdym tuzil po niecom inom. tym chcem povedat, ze ked sa zaujem a usilie prilis rozptyli, dosiahnes sice mnohe vysledky, ale len povrchne. to je aspon moj pripad, preto si kladiem otazku, ci by nebolo lepsie sustredit sa na jednu dve oblasti a v nich vynikat...
P.S. a byt dobrym posluchacom som sa naucil byt este na gympli, ale ten pohlad plny charizmy - to je lakava predstava ako to trenujes?

evidentne som off topic. dufam, ze to nevadi...

de Sigognac napsal:ale ten pohlad plny charizmy - to je lakava predstava ako to trenujes?

Mám oblíbené dvě metody. Když poprvé vidím dívku, používám pohled z Akumulátoru 1 "A seš moje..", pokud následuje delší hovor, dívám se do jednoho oka. Sem tam použiju "Akumulátor 1" na "roztočení setrvačníku".

Zatím 100% spokojenost, dělá to, co od toho očekávám. Objevuji Ameriku v tom, že ženy se rády podřizují a rády cítí mužskou silnou vůli. Takže akumulátor je dobré etrée. Druhá věc je, že je to slušný likvidátor chtíče dívat se na prsa. Jsem horňák i dolňák, tak mi klouže zrak na prsa i na nohy.

Akumulátor je super počátek eskalace. Stačí jen se dívat (ideální je se z 1,5m postupně příblížit na 20-15 cm) a vůbec nemluvit, někdy mrumlám nějaké nesmysly, ale na obsahu nezáleží. Jen trochu musím decentně - zjistil jsem, že z dívek (a taky mi to později potvrdily) takto odebírám energii..

Ozývám se po několika měsících - chce to nějaký zpětný pohled, také nastala jedna dlouho očekávaná změna.

Předně. Jak už jsem jednou psal, SomeoneCZ měl do detailu absolutní pravdu. Vše probíhalo a probíhá, jak popsal.

Vztah je již "v šestém měsíci", s dotyčnou jsme jak dobří milenci, tak i kamarádi. Snad chápete, jak to myslím. Vycházíme spolu velmi dobře jako možní partneři.

Stručně. Jako pokus jsem se už od počátku snažil uplatňovat pravidla, které znám z TZ a komentářů Someona, tak jak jsem nejlépe uměl. Ačkoliv někdy jsem musel zavírat oči díky nemalému strachu, že to nemůže takto vyjít, konzistence přinesla avizované výsledky.

Po šesti měsících (takže je to pár týdnů) mne dotyčná začíná kontaktovat sama. Vlastně už výhradně - vždy mě "předběhne".

Čekání, trpělivost, konzistence a "správné metodické vedení" udělaly své. Someone, děkuji.

A protože těžce vybojovaných výsledků se člověk jen tak nezbavuje, budu v tomtéž duchu pokračovat dál. Dokud mě bude duševní zdraví sloužit :-)

A jak u syna? Přemýšlel jsem o metodě, která by ho mohla zaskočit. Vsadil jsem vše na jednu kartu: Budu ho téměř zcela ignorovat. Nezdravil jsem ho, pouze v polovině rozhovorů jsem mu naslouchal, jinak jsem dělal "důležitější věci", odcházel jsem v půlce věty.

Když měl konflikt s matkou, zcela natvrdo jsem ho usadil s tím, že jsem důsledně trval na omluvě a nápravě věci. Nechoval jsem se k němu vůbec mile, jen občas jsem měl "světlé chvilky" a hezky jsem si s ním povídal. I v tom jsem se choval konsistentně, ale tak, aby v tom nebyla jakákoliv předvídatelnost.

Ačkoliv mne ze začátku vrcholně nesnášel a dělal naschvály, dnes mi kupuje pivo, spešl pečivo, schovává zmrzlinu a dělá fantastickou ručně umletou kávu dělanou spešl jen pro mne :-) Jen doufám, že recept na kávu nemá od Maryši :-) Takhle milé děti na vás :-) Přítelkyně se vyjádřila, že jsem výborný komunikátor, prý to s ním umím.

Moc jsem spokojen, v tomhle vztahu jsem opravdu šťastný.

Kromě díky Ti za uznání:

1. Pokud si pamatuji správně, s Teorií zájmu jsi se seznámil někdy před rokem
   
2. Od té doby jsi studoval a nezkoušel ji "přechytračit"
   
3. Nezůstal jsi jen u čtení, ale uplatňoval ji i v praxi - tady bude mít svůj podíl např. i pan.Huu?
   

Prostě a jednodušše, kdyby jsi se k tomu takhle nepostavil, výsledek by se nedostavil

Celkově jsi pěkný příklad, čeho se dá intenzivním přístupem dosáhnout už za rok. K trvalému a skutečnému úspěchu opravdu neexistuje nějaká magická zkratka.

Bruce Lee napsal:Gold medals don't make champions. Hard work does.

Je to tak.

1. S TZ jsem se seznámil v červenci minulého roku. Nejvíce mne ovlivnily a stále se vracím k článkům Umíte ji zavolat? (1) a Umíte jí zavolat? (2).

2. První pokus opravdu nedopadl - chyba byla právě v konsistenci a důslednosti dotáhnout dobře započaté do konce - viz Jsem naprosto vytočen :-)

Díky tomuto neúspěchu druhý pokus vyšel. Je to týden, co jsme si s první dotyčnou na férovku vyříkali, co se vlastně stalo - velmi příjemná katarze. Takže Rande, eskalace, out of control a na začátek.. bude mít ještě 7. díl.

3. Má praxe měla mnoho závad a chtělo to fakt zkoušet nově poznané věci v terénu. Také šlo o oslovování dívek. Dnes už je to pohoda, každý den oslovím minimálně jednu (před třemi dny to bylo 19) a má to stále lepší kvalitu. Každý týden zkouším nová vylepšení.

Praxe bez teorie je mrhání energie, teorie bez praxe zase ztráta času.

V tom mě také postrčil pan.huu, oki98, FireStorm, RedStar, Lou, mellian a mnoho jiných dalších, kteří mě ovlivnili byť třeba nenápadným komentářem.

Svůdníci všech zemí spojte se! :-)

Jo, kdy čtu Generalissimovi posty i na jiných fórech, tak si říkám, co ho žene dopředu. Na jednu stranu to obdivuju, na druhou stranu nechápu, ženskejch má dost tak proč se honit? Nebo že by hledal nějakou, která by ho nadchla ještě víc?

Já když mám LTR, tak ztrácím chuť a motivaci někde nahánět další ženský. občas třeba vyrazím s přáteli někam do klubu a lovím čistě pro radost z lovu, ale když to dospěje do stádia kiss me, tak zdrhám . Prostě lov jen pro čistou a vzrušující radost z lovu, a ve chvíli kdy je kořist ulovena, tak jí pouštím.

2 generalissimuss

generalissimuss napsal:
Chtěl jsem být bavič - makal jsem na tom, abych se jím stal.
Chtěl být dobrým posluchačem - zase spousta práce, abych to vypiloval do skutečné empatie.

Uvítal bych pár tipů v těchto směrech, zvláště 1. bod jak být bavič, naslouchání mi jde podstatně lépe, i když nemám představu jestli dosahuji skutečné empatie a jak se to projeví...

články na svadeni.cz, kde jsem narazil na TZ čtu delší dobu, ale až včera jsem náhodou zabrousil na toto fórum. Našel jsem tu spoustu inspirativních postřehů a názorů, pár věcí jsem v minulosti někdy sladce někdy hořce okusil na sobě a až při čtení různých příspěvků zde se mi začíná celá mozaika skládat dohromady.Proto jen vítám takovou výměnu zkušeností. Nicméně pár políček v mozaice se mi ještě obsáhnout nepodařilo, buď rozumově nebo pocitově. Krátce se představím abych nastínil jak si stojím a uvítám případné komentáře.

Je mi 32, jsem velký introvert, s vnitřní chutí a částečnými úspěchy chvilemi extrovertní. Do svých cca 20-ti let jsem byl částečně "izolován" od "normální" společnosti - nechce se mi uvádět důvody, ale zhruba tehdy jsem se začal "zařazovat" a zjistil jsem, že spoustě věcí vůbec nerozumím a že jsem šíleně naivní. Od té doby se hodně změnilo. Býval jsem nesmělý, dnes mi nedělá problém začít se bavit takřka s kýmkoli, takřka kdekoli - z mé iniciativy - záleží jen na tom, jestli mám v ten den chuť se s někým bavit. Někdy jsem sám ze sebe překvapen, s jakou lehkostí a elegentně se mi daří první oslovení, třeba sympatické nové kolegyně v zaměstnání, mám nezvyklé jméno, takže stupeň zájmu s představením obvykle roste. Možná bych se měl ještě zmínit, že i svým zjevem zřejmě vzbuzuju pozornost. 193cm, tmavší pleti, bradku, na pohled nepřístupný (podle toho co mi pár lidí řeklo). Nicméně povahou se svým vzhledem asi příliš nekoresponduji. A pak přichází problém..., záleží na protějšku a situaci, ale často se stává, že mi docházejí slova nebo témata. V tu chvíli mi klesá sebevědomí k nule a všechno předtím je vlastně k ničemu... Čili jak se stát lepším společníkem a lepším bavičem?

Ještě jeden takový problém, který k mé nejistotě přispívá. Jsem mírně nadprůměrně inteligentní a přiměřeně sebevědomý, nicméně dle hesla - "Vím, že nic nevím." - když o něčem vím málo, raději mlčím a spíše poslouchám... To platí zejména ve společnosti více lidí, více mi proto vyhovuje konverzace ve dvou, a to ať už je to s kolegou v práci nebo s dívkou na rande.

hokejista666 napsal:Jo, kdy čtu Generalissimovi posty i na jiných fórech, tak si říkám, co ho žene dopředu. Na jednu stranu to obdivuju, na druhou stranu nechápu, ženskejch má dost tak proč se honit? Nebo že by hledal nějakou, která by ho nadchla ještě víc?

Dobrej dotaz. Není to v tom, že bych hledál lepší ideál - naopak, čím je vztah delší, tím více si ho užívám a také přibývají věci, kvůli kterým si mohu té dotyčné vážit. Více jí poznávám a všímám si detailů, které mi dříve unikly.

Důvod je čistě interní. Vždy jsem se chorobně bál žen. Nadělal jsem si hafec kamarádek, protože něco uvnitř mě přímo destruktivně svíralo a brzdilo.

Behaviorální psychologie staví na pozitivních zážitcích, které jsou pozdější slušnou základnou trvale se odblokovat. Dobré zkušenosti se ženami mě daly dohromady a proto k nim mohu mít mnohem lepší vztah než dříve, kdy ve mne vzbuzovaly ranec obav z ohrožení. Druhá věc je, viz zde

generalissimuss napsal:Já mám představy už trochu jinde - chci to dotáhnout a vypilovat poměrně do extrému, chci to dělat dost dobře.

Byly různé období mého života:
Chtěl jsem být profesionálním muzikantem - cvičil jsem minimálně 5 hodin denně.
Chtěl jsem být bavič - makal jsem na tom, abych se jím stal.
Chtěl být dobrým posluchačem - zase spousta práce, abych to vypiloval do skutečné empatie.
Dnes je pořadu dne práce na skutečném charismatu - aby stačil jen pohled a
bylo zcela jedno, co říkám a jestli vůbec něco říkám. Extrémní situace
- stejně jako kytarista vysekne brilantní sólo v jakékoliv nesmyslné
poloze/akci..

Takže, chci to fakt dobře umět. Stejně jako dnes jsem se vypracoval cca po roce na úroveň, kdy vyseknu proslov na libovolné téma, libovolné délky okamžitě a bez přípravy pro desítky osob. Minulý týden jsem to vyzkoušel poprvé a byl jsem prostě ten den nejlepší.

To co sklízím, je desetkrát výnosnější než počáteční vklad. Takže zajímá mě i v tomto smyslu rétorika, řeč těla, apod. O honění nemůže být řeči - ano, je v tom spousta práce, ale tak aby zbývalo ještě dost prostoru pro radost. A nakonec to prorůstá i do jiných sfér a oblastí života.

lxo napsal:Uvítal bych pár tipů v těchto směrech, zvláště 1. bod jak být bavič, naslouchání mi jde podstatně lépe, i když nemám představu jestli dosahuji skutečné empatie a jak se to projeví...

Mě pomohlo pozorovat muže, kteří jsou v tomto oboru úspěšní. Prostě se dívat, jak konverzují/komunikují se ženami a být jen pozorovatelem. V hlavě mít jakýsi "měřák" a tím sledovat/zaznamenávat, jestli tohle zabralo, tohle bylo slabší, tohle se nehodí pro mne, tohle je pro mne a hned to do druhého dne vyzkoušet v praxi.

Je zajímavé pozorovat ženy, když je s nimi muž, který je dokáže pobavit a zaujmout. Je to radost pohledět. Je to koncert. Mě se osobně nejvíce líbí scéna z filmu Angelika - svatební noc, kdy Joffrey de Peyrac Angeliku nechá být samotnou a jde bavit dámy dole - tohle přesně zapadá do mých představ, jak má být muž zábavný.

A jak bylo vidno, vzhled v tom nehrál zásadní roli, určitá kultivovanost, empatie k ženám a zkušenost ano.

Také jsem byl velmi silný introvert, dokázal jsem 9 hodin v kuse jen číst, ven jsem nevycházel. S komunikací jsme na tom stejně - také raději poslouchám. Chce to jen občas při rozhovoru "přiložit nějaké to polínko do krbu" a žena má pocit, jak jste si prima popovídali.

Vše dá naučit.

generalissimuss napsal:Chce to jen občas při rozhovoru "přiložit nějaké to polínko do krbu" a žena má pocit, jak jste si prima popovídali.

Rozhovor s ženou je totiž ve své podstatě speciální případ Cold Readingu. Vy poskytnete klíčové body, "klient" dodá obsah.

Každopádně jsem si udělal poznámku na další článek.

lxo napsal:1. bod jak být bavič

Co chce slečna, jejíž zájem v LTR o mě stoupá? Mít se mnou naše děti. A koho chce slečna Správná pro své děti? Bezva tátu, který si s nimi bude umět hrát. Nezapomenu na odezvu, když jsem jí jednou v komediantské náladě sehrál "maňáskové" divadlo s hračkou, kterou měla na stole Navíc je to perfektní ukázka sebedůvěry, když si tohle dovolím Každý normální člověk se rád baví a "hraje si". I když to vypadá přehnaně, vysvětlit to přes děti, tyhle věci jsou vzájemně provázané.