SomeoneCZ
Would you like to react to this message? Create an account in a few clicks or log in to continue.

Nástrahy nevědomí – Část III

4 posters

Goto down

Nástrahy nevědomí – Část III Empty Nástrahy nevědomí – Část III

Příspěvek pro Eivind Thu Nov 06 2008, 19:53

Nástrahy nevědomí – Část III

Fixace na matku

Let my heart go!
Mama,
let your son grow!
Let my heart go!
Or ya,
let this heart be still!

Matka...zpívá se v dojemné písni "Mama said" skupiny Metallica. Je v ní velmi zřetelně vyjádřeno pevné pouto syna k matce, které je v tomto případě vnímáno jako obrovská zátěž ("...Sons are owed to mother, but I must find my way.") Matka je prvním a nejdůležitějším člověkem v našem životě. Stará se o nás a krmí nás. A je také prvním objektem sexuální touhy. Každý z nás mužů zažil mateřské pouto, které stojí na prahu našeho života. A nikdo z nás jím nezůstal hluboce neovlivněn.

Ačkoli své matce vděčíme za mnohé, je jasné, že příliš těsný vztah nám může v dospělém životě být spíše na překážku, než ku pomoci. Teoreticky synovi nic nebrání se postupně od ní odloučit a udržovat přátelský kontakt bez přílišné citové angažovanosti. I matka je koneckonců jenom žena a ačkoli její úloha byla v prvních několika letech jeho života nezastupitelná, ve věku pozdějším už svému synovi nemá moc co nabídnout. A přesto mnohdy syn ustrne v pasti mateřského pouta i dlouho po třicítce. Je pozoruhodné, že v jeho hlavě je obraz matky zcela odlišný od toho, jak tuto ženu vnímá její okolí. Matka je v hloubi duše vnímána jako královna, madona, čarodějnice atd. Je to prostě bytost, která má nad ním takřka neomezenou moc. Celá věc se stane srozumitelnější, když se vrátíme ke koncepci libida. Jak již víme, libido se váže na různé objekty jedincova světa, aby byla odměnou získána slast. Prvním a nejdůležitějším objektem, který muž ve svém životě vnímá, je právě matka. Matka ho nakrmí, přebalí, dovede ho ukonejšít. Když je s ním, nic mu nechybí. Ve většině případů malý hošík skutečně dostává nazpátek velké množství slasti (formou pohledů, úsměvů, dotyků, hlazení, houpání, sání z prsu atd). Freud se jako první odvážil vyslovit pobuřující myšlenku, že podstata této slasti je erotická. Přišel tedy s koncepcí dětské sexuality, která je ovšem primitivního charakteru. Vzhledem k tomu, že výše uvedené činnosti mohou ve velké míře přispívat k sexuálnímu vzrušení i v dospělosti, nemáme důvod se domnívat, že tomu tak není.

Investice libida do objektu matky je v kojeneckém a batolecím období velmi rozumné a výnosné rozhodnutí. Jenže v pozdějším věku začne svět na malého muže klást čím dál větší požadavky, se kterými se musí vypořádat sám a matka mu v tom nepomůže. Asi od tří let už může být v tomhle směru velmi užitečný otec, později další dospělé autority a také vrstevníci (především spolužáci). To ovšem vyžaduje značnou část libida stáhnout z objektu matky a distribuovat jinam. Kde je háček?

Háček je v tom, že mnozí muži jsou velmi neochotní k takovému kroku. Od matky se vnitřně nikdy neoddělí, libido je tak vázáno a nemůže se plně uplatnit ve vnějším světě, především v sexuálním životě. (Dochází k tomu zpravidla tehdy, když syn nad otcem „vyhrál“ a své matce je "partnerem". Buď proto, že otec je nepřítomen, anebo matka svého syna výslovně upředňostňuje.) Podle primitivní dětské logiky zůstává matce věčným dlužníkem a nemůže si najít sobě rovnou ženu, aniž by ji tím nezradil. Část mužů s fixací na matku jsou typičtí peciválové v duchu hesla: "Dokud máma funí, budem u ní." Nejsou schopni se osamostatnit. Proč taky, když mají pravidelný přísun jídla a jistého zájmu. Mnozí muži naopak svou matku na smrt nenávidí a snaží se ze všech sil od ní oprostit. Ale nenechme se mýlit. I oni jsou na ni fixováni. A to i tehdy, když žijí ve velkých vzdálenostech od ní a kontakt je minimální. V jejich nevědomí je totiž matka stále ta obrovská a všemohoucí, jaká byla, když jí sáli z prsu, bez ohledu na to, že se situace dávno změnila. Ano, nevědomí má svoje vlastní zákony a jedním z nich je to, že nerozlišuje dávno minulé a přítomné. Jedná se tedy o fixaci na pradávnou matku mužova raného dětství, která už fakticky neexistuje. Protože však erotické pohnutky vůči vlastní matce jsou společností velmi tvrdě popírány vytvořením incestního tabu, jsou tyto touhy potlačeny hluboko do nevědomí. Navenek pak může prosakovat právě zloba vůči matce (že nad nimi má takovou moc).

Proč ale někdo investuje své libido do něčeho, co je dávno ztraceno?? To přece nedává smysl. Velkou roli v tom hraje očekávání budoucí možné slasti. Jednoduše se mu nechce vzdát se svých investic (připustit si ztrátu), protože v budoucnu by se mohly účty vyrovnat (např. tím, že matka se stane na synovi závislou a on jí bude moci vrátit ono ponížení, které v sobě pořád má). Druhým důvodem je to, že určitou slast nazpět skutečně dostává (třeba formou obdivu, pravidelného vykrmování, ale i tím že mu třeba nadává a peskuje ho). Tato slast ale nikdy není tak vysoká, jak by si tajně přál. Je to chování analogické chování hazardního hráče, který sice stále prohrává, ale přesto sází dál, protože „jednou přece vyhrát musí a pak se mu to všechno vrátí“. Tato sexuální touha je velmi primitivní a její podstatou je spíše „mít ji jen a jen pro sebe“. A to je svým způsobem velmi lákavé.

Nemusím snad zdůrazňovat, že tato raná fixace je velkou zátěží pro normální partnerský vztah. V nevědomém srovnání totiž vychází partnerka poměrně neradostně. (Myšleno samozřejmě vůči idealizované matce z dětství.) Část něžných i sexuálních citů se sice přenáší na partnerku, ale protože se přenáší i incestní tabu, není výjimkou, když se smyslná část sexuality nemůže rozvinout v plné míře. To vede jakémusi asexuálnímu manželství v duchu předchozího článku. (Tito muži pak zpravidla oslovují svou manželku „mámo“, což mluví za vše.) Na patnerku se však krom toho přenáší i agresivní pohnutky, protože vztah k matce je vždy ambivalentní (láska i nenávist). Samozřejmě tím spíš, čím víc je partnerka matce podobná. To vysvětluje zdánlivě nesmyslné nehezké chování některých mužů vůči partnerce, která si takové zacházení ničím nezasloužila.

A samozřejmě musíme vzít v úvahu, že fixace může být i z opačné strany, tedy že matka má zájem na tom, aby syn na ní zůstal závislý. Je jedno proč, ale mnohé to tak dělají. Zde se můžeme opřít i o statistiku, kde se v matici rodinných vztahů nejvíce svárů objevuje mezi snachou a tchyní (naproti tomu tchán se snachou se nesnášejí jen výjimečně). Muž je v tomto trojúhelníku zájmů často bezmocný.

Jak z toho ven?

V první řadě Freud radí, že muž by se měl "spřátelit s představou incestu s matkou", tedy přiznat si, že po ní kdysi eroticky toužil a že to je v pořádku. Tato touha ale patřila matce jeho dětství, nikoli té současné, takže už není nutné se proti ní chránit incestní hradbou a je možné s ní mít normální vztah. Napřed si ale musí připustit ztrátu, že už ji nikdy nebude mít jenom pro sebe. To se mnohem snadněji řekne, než udělá. Je k tomu navíc zapotřebí ještě další veledůležitá osoba mužova života - otec. O tom ale zase až příště...

Literatura:
Freud S., Sebrané spisy (především díl XVI.), Praha, Psychoanalytické nakl., 1996
Hetfield, J.: Mama said, Load, Universal Music, 1996
Foto: Ivan Dědek Šmíd: Matka, http://www.smidivan.cz/

Eivind

Poeet p?íspivku : 140
Age : 45
Reputation : 3
Points : 52
Registration date : 27. 03. 08

Návrat nahoru Goto down

Nástrahy nevědomí – Část III Empty Re: Nástrahy nevědomí – Část III

Příspěvek pro Pavel Sun Dec 28 2008, 12:17

Zvláštní, po přečtení tohot článku jsem si vzpomněl na sen, který jsem měl asi před sedmi lety, tedy v hluboké dospělosti (teď je mi 41)
Nepamatuji se to přesně ale ač to nebyl erotický sen, jednalo se v něm o to že jsem měl mít sex s matkou (která byla ve snu přítomna, sice to byla ona ale jaksi zároveň byla spíš prostě nějaká žena než matka - těžko se to popisuje. Otec jakoby v tom snu někde v dáli byl taky ale nijak se neprojevoval. Než vůbec k něčemu došlo, probudil jsem se. A co mi připadá podstatné, probudil jsem se sice velmi překvapený ale ne pohoršený. To mi připadá komplementární s výše zmíněnou Freudovou radou. Přitom vědomě mohu s jistotou říci, že vlastní matka ani mateřský typ žen obecně mě fyzicky nepřitahuje. Podobný sen jsem už víckrát neměl a skoro bych na to zapomněl.

Pavel

Poeet p?íspivku : 29
Reputation : 2
Points : 25
Registration date : 26. 12. 08

Návrat nahoru Goto down

Nástrahy nevědomí – Část III Empty Re: Nástrahy nevědomí – Část III

Příspěvek pro Eivind Mon Dec 29 2008, 10:55

Díky za nepřímé potvrzení správnosti! Podobný sen měl jistě čas od času každý z nás, ale patří k tomu druhu snů, které člověk velmi rád zapomene. Kdybych měl rozvést ten Tvůj, domnívám se, že ses "probudil" právě proto, že k něčemu mělo dojít a to v Tobě vyvolalo úzkost. Opravdu tam otec nemá důležitou roli? Co by se stalo, kdyby si s skutečně měl sex? Jak by se tvářil a co by udělal?? Nedávno se mi zdálo cosi podobného a tam mi reálně hrozila kastrace jenom za to, že jsem měl erekci...

Eivind

Poeet p?íspivku : 140
Age : 45
Reputation : 3
Points : 52
Registration date : 27. 03. 08

Návrat nahoru Goto down

Nástrahy nevědomí – Část III Empty Re: Nástrahy nevědomí – Část III

Příspěvek pro Pavel Wed Dec 31 2008, 09:44

Úzkost ? To fakt už nevím ale možné to je. Mě všechny ostatní dojmy překryl ten pocit překvapení. Překvapený jsem byl nejvíc ze své reakce, z toho že se mi to v tom snu nezdálo zas až tak divný

Pavel

Poeet p?íspivku : 29
Reputation : 2
Points : 25
Registration date : 26. 12. 08

Návrat nahoru Goto down

Nástrahy nevědomí – Část III Empty Re: Nástrahy nevědomí – Část III

Příspěvek pro zoufalec Mon Feb 02 2009, 19:26

Tak to mě se o sexu s matkou přímo nikdy nezdálo, zato mnohokrát jsem v rozespalosti i snech nepochyboval o tom, že jsem s matkou (i sestrou) už dříve souložil, zcela bez toho, aby mě to nějak udivovalo nebo děsilo.
Vrcholem všeho bylo, když jsem před 10 lety byl zhulenej trávou a po přítomné matce jsem se trochu sápal a chtěl si aspoň "šáhnout". Kromě toho se mi v tom rauši objevoval otec, kterého jsem z určitého úhlu nenáviděl pro jeho stupidní autoritu. Takže Oidipus jako vyšitej z učebnice. Máma mě utěšovala a tátu jsem poprosil, aby mi flákl pořádnou ránu po hubě (pak už jsem to nechtěl zabít) a tento komplex jsem zdá se rozetnul...

zoufalec

Poeet p?íspivku : 90
Age : 50
Reputation : 0
Points : 1
Registration date : 10. 06. 08

Návrat nahoru Goto down

Nástrahy nevědomí – Část III Empty Re: Nástrahy nevědomí – Část III

Příspěvek pro Eivind Fri Feb 13 2009, 22:38

Zoufalec: Hahaha, to byl dobrý způsob! Já to měl vždycky naopak, že jsem se naopak držel od své matky tak na dva metry daleko (což je ale v zásadě totéž, jen jiná strana mince).


Napadlo mě sepsat příznaky, podle kterých poznáte, že se vám podařilo od matky odpoutat. Berte je spíše orientačně a nikoli jako vyčerpávající:

  • Dokážete žít se svou matkou v jednom baráku, aniž by vám to nějak zvlášť překáželo.
    Pokud v jednom baráku žijete, navzájem si do svých domácností nezasahujete. Fungujete nezávisle na sobě.
    Nestává se vám, že vám dojdou peníze a musíte si půjčit od matky.
    Matka se vám neobjevuje ve snech, nebo jen výjimečně.
    Nejste nervózní z její fyzické blízkosti (např. když se ometá na vzdálenost 0,5 m).
    Při oslavách vám nedělá problém ji políbit.
    Nechodíte za ní s kdejakou kravinou.
    Když se ocitnete na večírku, můžete bez se bez problémů bavit s holkama (nebo je prostě balit), aniž by vám jakkoli vadilo, že to matka pozoruje.
    Když se budete společně dívat na film v TV a poběží tam erotická scéna, nebudete se cítit blbě.
    Nedoprovázíte ji od vlaku domů.
    Nesnažíte se ji jakkoli vylepšit nebo ji naučit nové dovednosti.
    Nekritizujete ji za to, jaká je (a přijmete fakt, že už jiná nebude).
    Nemáte potřebu se odstěhovat na druhý konec světa, ale ani zrovna nemáte potřebu bydlet s ní (pokud to je možné).
    Nepřipisujete matce čarodějné schopnosti a odpovědnost za svůj nepodařený život.
    Odpustíte jí, že nebyla dobrá matka.


Podtrženo, sečteno: Budete ji vnímat jako takovou lepší o generaci starší kolegyni v práci, které si vážíte, ale která už nad vámi nemá moc.

Eivind

Poeet p?íspivku : 140
Age : 45
Reputation : 3
Points : 52
Registration date : 27. 03. 08

Návrat nahoru Goto down

Nástrahy nevědomí – Část III Empty Dětství je drama

Příspěvek pro Kaldera Wed Jun 17 2009, 01:31

Velmi pěkné jako celý seriál. Bohužel dost zjednodušující, což je vzhledem k rozsahu snad pochopitelné. Uvedený návod je podle mého bez psychoterapie samostatně nerealizovatelný a naivní stejně jako ostatní v seriálu uvedené návody.

K prostudování doporučuji knihu Alice Miller: Dětství je drama, v originále Das Drama des begabten Kindes. Je to výborně napsané a Miller se podařilo vysvětlit vznik těchto v článku řešených neurotických poruch. Tedy proč a jak se matka dopouští jednání, které později syna k ní zafixuje. Kniha je bohužel v češtině rozebraná. Cituji z přebalu: To, co matka kdysi nedostala od své matky, může najít u dítěte: dítě je jí k dispozici... Konečně si může zjednat ohledy a respekt nebo vyžadovat péši o svůj život a své blaho, které jí vlastní rodiče zůstali dlužni.

Kaldera

Poeet p?íspivku : 5
Location : Praha
Reputation : 0
Points : 5
Registration date : 15. 05. 09

Návrat nahoru Goto down

Nástrahy nevědomí – Část III Empty Re: Nástrahy nevědomí – Část III

Příspěvek pro Eivind Thu Jun 18 2009, 09:47

Kaldera napsal:Velmi pěkné jako celý seriál. Bohužel dost zjednodušující, což je vzhledem k rozsahu snad pochopitelné. Uvedený návod je podle mého bez psychoterapie samostatně nerealizovatelný a naivní stejně jako ostatní v seriálu uvedené návody.
Díky za komentář. Nemůžu než souhlasit. Chtěl jsem podat alespoň nějakou odpověď na otázku: "No dobře, našel jsem se v tom, ale co s tím mám dělat??" Ale taky už si teď myslím, že bez psychoterapie to nepůjde (nenahraditelná je hlavně analýza přenosu).
Alice Millerová píše dost dobře, ale dle mého až moc radikálně :-) Každopádně zmiňovaná knížka se dá běžně vypůjčit v knihovnách.

Eivind

Poeet p?íspivku : 140
Age : 45
Reputation : 3
Points : 52
Registration date : 27. 03. 08

Návrat nahoru Goto down

Nástrahy nevědomí – Část III Empty Re: Nástrahy nevědomí – Část III

Příspěvek pro Kaldera Thu Jun 18 2009, 10:21

Eivind napsal:Díky za komentář. Nemůžu než souhlasit. Chtěl jsem podat alespoň nějakou odpověď na otázku: "No dobře, našel jsem se v tom, ale co s tím mám dělat??" Ale taky už si teď myslím, že bez psychoterapie to nepůjde (nenahraditelná je hlavně analýza přenosu).
Alice Millerová píše dost dobře, ale dle mého až moc radikálně :-) Každopádně zmiňovaná knížka se dá běžně vypůjčit v knihovnách.
Já myslím, že v tomto případě je nenahraditelný především emocionální prožitek, který terapeuticky může zajistit psychoterapie. Především bych chtěl varovat před obskurními metodami jako je např. regrese nebo rodinné konstelace. Bohužel žádné zkratky neexistují i když bychom ji je všichni přáli.

Kaldera

Poeet p?íspivku : 5
Location : Praha
Reputation : 0
Points : 5
Registration date : 15. 05. 09

Návrat nahoru Goto down

Nástrahy nevědomí – Část III Empty Re: Nástrahy nevědomí – Část III

Příspěvek pro Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Návrat nahoru

- Similar topics

 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru